Zavirované rozhovory

Jak žáci tento způsob výuky vnímají? Dokáže nahradit standartní hodinu v umělecké škole?

Domnívám se, že pro žáky je to vítané zpestření klasických vyučovacích lekcí, navíc smysluplně doplněných o moderní komunikační prostředky. Hodiny jsou ale zcela jistě trochu jiné. Vyžadují od pedagoga schopnost výstižně popsat abstraktní jevy, které přináší hudba, a to ve větším rozsahu než obvykle. Žák se musí celou dobu také více soustředit. Tuto situaci beru jako výzvu a on-line výuku považuji za dobrý směr. Kladné reakce máme i od rodičů. V současné situaci mají svých starostí dost, k tomu ještě vypomáhají dětem s řadou úkolů přicházejících ze základních a středních škol. On-line výuka nevyžaduje žádný zásah z jejich strany. Za přínosné také považuji, že v případě zájmu se mohou podívat, jak jsou hodiny vedeny.

 

Jak podle Vás žáci vnímají celý současný stav a svou značnou izolaci od kolektivu?

V rámci video lekcí s žáky hovořím i o běžných věcech. Jsem až překvapen, jakou mají všichni dobrou náladu. 

 

Bylo podle Vás nutné přistoupit k uzavření základních uměleckých škol?

Ano, považuji to za nutné. Bylo by ale chybné považovat nouzový stav za rozšířené prázdniny – pasivní přijímání situace by vedlo k depresím, agresivitě a podobně negativním jevům. Je vhodné vyplnit toto období smysluplnou činností, čemuž se v ZUŠ snažíme vyjít vstříc a nabízíme žákům alternativu v podobě on-line výuky.

 

Jak může trávit v současné době svůj čas aktivní muzikant? Čemu se v současné době věnujete Vy, kromě výuky žáků? 

Jak už jsem napsal výše, současnou situaci beru jako výzvu. Rozpracoval jsem několik menších hudebních projektů v netradičních hudebních sestavách. Jedna bude jazzová na ose Londýn – Brno – Velká nad Veličkou, druhá cimbálová na telemostu Matsue (Japonsko) – Velká nad Veličkou a třetí lehce metalová na vlně Vsetín – Velká nad Veličkou. Jako horkou novinku připravujeme také materiál pro pořad České televize Folklorika tematicky zaměřený na nemoci. To je zajímavé téma. Bude se zpívat například i o malárii, což je v našem regionu pro mnohé i nečekané. Na Horňácku je historicky hodně Pavlinců, naší větvi se říkalo dochtóré, což odkazuje k profesi, která se dlouhodobě objevovala v mužské části mého rodu. Já jsem v tomto směru s pedagogickým vzděláním černá ovce. Snad si napravím reputaci aspoň zpracováním hudebního tématu vztahujícího se k medicíně.

 

Jste proslulý výrobou alternativních hudebních nástrojů. Věnujete se i v těchto dnech takovému projektu?

Některé nástroje mám rozdělané i několik let, například přenosný cimbál, který jsem nedávno dokončil. Poslední dobou jsem hodně času věnoval konstrukci a zdokonalování CNC fréz se záměrem vyrábět některé konstrukční díly do nových instrumentů. V momentě, kdy jsem CNC zařízení dokončil, otevřelo se mně pole nových možností, dříve v domácích podmínkách technicky nerealizovatelných. Vytvořil jsem tak spoustu hraček pro dceru, reklamních předmětů a mnoho dalších drobností pro mé kamarády v mém okolí. K instrumentům se propracovávám. Hudební nástroje ale vytvářím i klasickou technologií. Mám rozpracovaných několik keramonástrojů a také zatím výrobně nejsložitější nástroj, kterým je vibrocimbal – obdoba vibrafonu.

 

Aktivní muzikantství je ve své podstatě kolektivní záležitost. Chybí Vám koncerty, zkoušky s kolegy a kontakt s ostatními muzikanty a diváky?

Interakce se spoluhráči a posluchači samozřejmě chybí. V mé hudební přípravě je ale důležitá i individuální práce, rozpracovávání témat, nových myšlenek a případně experimentování. Tato činnost dostává momentálně zelenou. 

 

V dnešních dnech je ve Velké velmi aktuální téma možného zrušení letošního ročníku Horňáckých slavností. Jaký je Váš pohled na tuto otázku, jako člena Programové rady Horňáckých slavností a aktivního folkloristu?

Koncerty se ruší obecně. Bohužel asi budeme také nuceni přistoupit k tomuto těžkému kroku. Horňácké slavnosti jsou organizačně náročnou akcí, je proto nutné rozhodnout s velkým předstihem. Domnívám se, že zdraví je v současné době důležitější. 

 

Jak vnímáte současnou celkovou situaci ve Velké a náladu mezi lidmi?

V mém okruhu přátel a spolupracovníků je několik osob, které šijí roušky (několik jsem poslal i mému japonskému kamarádovi – i na Honšú se těžce shánějí) a snaží se všemožně pomáhat. I přes závažnost situace cítím pozitivní náladu a mimořádnou vstřícnost k druhým, což mě těší.

 

Co byste vzkázal svým žákům a obecně lidem ve Velké v těchto nelehkých dnech.

Moje babička (ročník 1917) zažila několik katastrofálních období - hospodářskou krizi, válku, vládu komunistů – přesto se dožila 97 let, přičemž ještě v 90 jezdila na kole. Naše generace žije proti tomu v luxusu, který možná vnímáme jako samozřejmý a nezpochybnitelný. Je tomu opravdu tak? V těchto nelehkých chvílích se zastavme a zamysleme nad tím, co je opravdu důležité. V životě se střídají kladná i záporná období, je přínosné oba stavy dokázat přijmout a poučit se z nich. Moje babička to tak dělala a myslím, že jí to hodně pomáhalo překonávat nepříjemná období. Měla vždy dobrou náladu a na každé situaci hledala něco pozitivního.

 

Koronavirus odezní a věřím, že se život dostane zpět k normálu. Přeji všem pevné zdraví a veselou mysl. Zvládneme to.